Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Fakta, legislativa, dokumenty »

resumé

Výzkumníkovo desatero etického chování

ilustrační foto

Vydáno před 4 lety

„Prakticky v rámci každého výzkumu je třeba řešit určité etické otázky.“ (Švaříček, 2007: 43.) Stejně tak Pelikán (1998) připomíná, že každý výzkum prováděný na lidech a s lidmi má své etické limity. Ty bývají nejčastěji vnímány v souvislosti s respektováním intimity lidského myšlení a citů účastníků výzkumu a s formou sdělování výsledků výzkumných šetření.

V následujícím textu se budeme věnovat základním pravidlům etického chování výzkumných pracovníků a studentů, kteří svůj výzkum realizují pro studijní účely. Představíme tedy jakési základní výzkumníkovo desatero. Toto desatero jsme sestavili na základě několika inspiračních zdrojů. Jedním z nich byl Etický rámec výzkumu připravený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci s pracovní skupinou tvořenou členy odborné veřejnosti. Tento Etický rámec výzkumu je k dispozici na www stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/vyzkum/eticky-ramec-vyzkumu-1). K sestavení dalších položek nás inspirovala jedna ze subkapitol v knize Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Švaříček, 2007), Hendlova učebnice o základních metodách a aplikacích kvalitativního výzkumu (Hendl, 2005) a Pelikánova publikace o základech empirického výzkumu pedagogických jevů (Pelikán, 1998).

1., 2. Soukromí a důvěrnost
3. Poučený souhlas
4. Emoční bezpečí
5. Citlivost výzkumníka
6. Zatajení cílů a okolností výzkumu
7. Princip řádného citování a odkazování
8. Reciprocita
9. Zpřístupnění práce účastníkům výzkumu       
10. Zodpovědnost výzkumného pracovníka
 

Ad 1, 2) Soukromí a důvěrnost

Jen někdo je ochoten sdělovat důvěrné informace ze svého soukromí s vědomím, že budou zveřejněny. „Proto je zachování soukromí důležitým požadavkem výzkumu.“ (Hendl, 2005: 155.) Důvěrnost znamená, že nebudou zveřejněna žádná data, jež by umožnila čtenáři identifikovat účastníky výzkumu. Pokud toho výzkumník nemůže dosáhnout, neměl by výzkumnou zprávu vůbec publikovat, tvrdí Švaříček (2007).

Ad 3) Poučený souhlas

Kromě principu důvěrnosti je třeba v každém sociálněvědním výzkumu získat souhlas od účastníků výzkumu. Souhlas k účasti na výzkumu může mít buď ústní, nebo písemnou podobu. V případě ústního souhlasu je vhodné si jej nahrát na diktafon spolu s krátkou charakteristikou samotného výzkumu a ujištěním o důvěrnosti získaných dat.

Ad 4) Emoční bezpečí

Ve kvalitativním výzkumu se vyskytuje spousta příležitostí, kdy se účastník výzkumu musí vyjádřit k emočně citlivé záležitosti (Hendl, 2005). Tento autor připomíná, že málokdy jde o zcela banální věci. „Zkušený výzkumník dává účastníkovi příležitost, aby se uvolnil a vysvětlil své pocity.“ (Hendl, 2005: 156.)

Ad 5) Citlivost výzkumníka

Pelikán (1998) píše o tom, že zejména u experimentů ve společenskovědních oborech je třeba věnovat zvýšenou pozornost citlivosti výzkumníka. Každý z experimentů může mít totiž i negativní dopad na osobnosti těch, kdo jsou do daného pokusu zařazeni. „Promýšlení případných důsledků každého experimentu by mělo být etickou povinností každého badatele ve společenských vědách (…)“ (Pelikán, 1998: 35.)

Ad 6) Zatajení cílů a okolností výzkumu

Hendl (2005) připouští, že mnoho studií by se neuskutečnilo, kdyby výzkumníci zkoumaným osobám nezatajili větší či menší část pravdy o výzkumu. Měli bychom při uskutečňování výzkumu postupovat takto:

  • „Kdykoliv je to možné, má výzkumník použít postup, který nevyžaduje zatajení skutečností;
  • jestliže nelze použít alternativní metody, výzkumník se rozhoduje o zatajení podle vědecké a aplikované hodnoty výsledku studie;
  • jestliže výzkumník musí něco zatajit, pak o tom informuje účastníky dostatečným způsobem, jakmile to bude možné.“ (Hendl, 2005: 156.)

Ad 7) Princip řádného citování a odkazování

Výzkumník se nedopouští plagiátorství. Při každém citování jiných autorů uvede odkaz na informační zdroj, přitom při shrnutí poznatků jiného autora vyjádří původní myšlenky v dobré víře a bez vědomého zkreslení (http://www.msmt.cz/vyzkum/eticky-ramec-vyzkumu-1).

Ad 8) Reciprocita

Výzkumník může při realizaci výzkumu s jeho účastníky navázat osobní vztah a může mít pocit, že by jim měl jejich ochotu nějak oplatit, recipročně reagovat. Švaříček (2007) píše o tom, že někteří sociální výzkumníci iniciují akci pro zlepšení životních podmínek účastníků. Jindy si dokonce může výzkumník položit otázku, zda závěry svého výzkumu vůbec bude publikovat. Vždy je třeba dodržet pravidlo, že „výzkum nesmí ohrozit tělesné nebo psychické zdraví zkoumaných jedinců“ (Švaříček, 2007: 157).

Ad 9) Zpřístupnění práce účastníkům výzkumu

Pokud mají ti, kteří byli do výzkumu zařazeni, zájem o výsledky realizovaného výzkumu, považuje Pelikán (1998) za užitečné jim tyto výsledky vhodnou formou sdělit. „Přednost by mělo mít sdělení obecnějšího charakteru, konstatující obecné závěry výzkumu, neuvádějící případná zjištění adresného osobního typu, která by se mohla zejména při veřejném publikování někoho citlivě dotknout.“ (Pelikán, 1998: 35.)

Ad 10) Zodpovědnost výzkumného pracovníka

Výzkumník přijímá odpovědnost za preciznost a objektivitu jím prováděného výzkumu (včetně studia a rešerše literatury, navrhování a provádění experimentů, pozorování a publikování získaných výsledků) na základě svých odborných znalostí (http://www.msmt.cz/vyzkum/eticky-ramec-vyzkumu-1).

(Text byl publikován v čísle 1/2011.)

Zdenka Dohnalová

Seznam literatury:

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2007.

PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998.

ŠVAŘÍČEK, R. Kritéria kvality kvalitativního výzkumu. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007, s. 28–50.

Internetový zdroj:

http://www.msmt.cz/vyzkum/eticky-ramec-vyzkumu-1 (cit. 9. 3. 2011)



Sdílet text:


Podobné zprávy

Inspirace Hans Selye: Co dělá dobrého výzkumníka
Akademické články Využití archivovaných datových souborů z reprezentativních sociologických výzkumů ve výuce a realizaci sociálního výzkumu
O čem se mluví Není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek, a přesto pracuje…
Akademické články Ekonomické předměty v bakalářském studijním programu sociální práce
Akademické články Nový zákon o sociálnej práci na Slovensku: retrospektíva, perspektívy a otázniky



Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: sedm

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Kniha rozhodnutí
Mikael Krogerus...
obalka
Muž, který...
David Adam
obalka
Jenom já...
Andrea Jolander
obalka
Mohou neuro...
B. Sahakian...
obalka
Zítra je...
Tobi Katze
obalka
Citlivý pomocník
Ilse Sand
obalka
Komplexy
Erel Shalit

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace