Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
6/2017

profil

Unie pečujících se představuje

ilustrační foto

Vydáno před 2 lety

V myslích několika Brňanů, kteří se později stali zakládajícím členy Unie pečujících, se začal nápad založit organizaci hájící zájmy rodinných pečujících přímo z první linie, tedy pečujícími samotnými, rodit někdy na přelomu roků 2013 a 2014. Ukazovalo se totiž, že osamocený pečující, snažící se vyvolat zájem veřejných institucí o situaci dlouhodobě pečujících, nemá šanci něco změnit. Navzdory různým peripetiím a malé zkušenosti zakládajících členů s právními, organizačními, programovými, finančními okolnostmi zakládání takové organizace byla Unie pečujících zapsána do rejstříku spolků v červenci 2015. Stále však živě pokračují diskuse o jejím směřování, cílech, pilují se stanovy a postupně se rozšiřuje činnost Unie.

To, co může být vnímáno jako určitý handicap Unie, totiž že její vznik, řízení a činnost mají v rukou samotní pečující, tedy v oblasti veřejného angažmá laici, kteří Unii věnují svůj čas jako dobrovolníci, je ve skutečnosti její nejsilnější stránkou. To, že Unie nemá v zádech žádné profesionály ani matadory v oblasti veřejného vyjednávání a lobbingu, sice její činnost na jedné straně zpomaluje, ale Unie neztrácí autenticitu a věrohodnost pro svoje členy i příznivce. Je otevřená názorům a příběhům každého z pečujících, kteří chtějí k jejímu působení nějakým způsobem přispět. Zároveň se snaží hledat a navrhovat systémové možnosti řešení obtížné situace dlouhodobě pečujících rodin i jednotlivců a ovlivňovat politická rozhodování na všech úrovních veřejné správy, působit v pracovních skupinách, vyjadřovat se k legislativním návrhům, šířit povědomí o problematice dlouhodobé péče mezi širokou veřejností i pomáhajícími odborníky s cílem zlepšit postavení a obtížnou situaci dlouhodobě pečujících.

Dlouhodobě pečující jsou v mnoha případech nuceni vzdát se své profesní kariéry či ji výrazně omezit, aby mohli celodenně a každodenně poskytovat potřebnou péči. Také skloubení péče a rodinného života není jednoduché. Potřebují se orientovat v pomůckách, které by mohly péči usnadnit, být schopni poskytovat péči ošetřovatelskou i pečovatelskou, měli by se vyznat v sociální a sociálněprávní problematice. A to vše bez náležité podpory. Ať již jde o nedostatečné finanční zajištění, kdy pečující z titulu péče nepobírá žádnou mzdu či dávku, neboť příspěvek na péči je určen tomu, kdo péči potřebuje, či o jiné formy pomoci a podpory. Při tom všem, co zvládají, nebo ještě hůře, i když už nezvládají, jsou pro své okolí neviditelní.

Cílem Unie je, aby práce rodinného pečujícího byla jako PRÁCE konečně uznána a oceněna. Jde o práci psychicky i fyzicky náročnou, vysoce zodpovědnou a těžko předvídatelnou. Průběh a vývoj péče lze pečujícími jen velmi málo ovlivnit. Dopadá na život pečujícího a celé rodiny v mnoha jeho rovinách. Zodpovědnost a povinnosti, které pečující mají, je třeba vyvážit odpovídajícími právy a oprávněními. Pečující potřebuje mít možnost se svobodně a zodpovědně rozhodnout, zda bude pečovat a v jakém rozsahu. Pokud se pro poskytování péče rozhodne, nesmí být tímto rozhodnutím negativně ovlivněna kvalita jeho života ani života rodiny.

Především tedy musí za svoji pečovatelskou práci pobírat odpovídající finanční ohodnocení. Musí mít možnost čerpat placenou dovolenou, během níž vznikne nárok na profesionální pomoc se zajištěním náhradní péče. Zkušenosti členů Unie pečujících také ukazují, že je nevyhnutelné zaručit pečujícím možnost pečovat o své vlastní zdraví. Zhoršení zdravotního stavu pečujících je jedním z častých důsledků dlouhodobého poskytování péče. Pečující nemají podmínky pro prevenci ani náležitou léčbu vlastních zdravotních potíží, např. nemohou podstoupit potřebný lékařský zákrok či terapii z důvodu nemožnosti předat péči o pečovanou osobu někomu jinému nebo péči sdílet. Rovněž plánování sociálních služeb musí více brát v potaz potřeby pečujících. Bez místně i finančně dostupné respitní péče, ale i dostatečné a pružné sítě terénních služeb sociálních i zdravotních nelze negativní dopady nároků péče na život a zdraví pečujících omezit. Zároveň je třeba zákonem otevřít možnost zakládat služby určené přímo pro pečující. Naším cílem je také to, aby pečující, pokud přestane pečovat a vrací se na trh práce, měl možnost využít zvýšenou ochranu a podporu.

Unie je organizací s celorepublikovou působností. K několika zakládajícím členům z Brna se během tří let přidávali a přidávají pečující z různých koutů země. Kromě Brna vznikla velmi aktivní pracovní skupina např. ve Zlíně. V Kolíně a v dalších místech republiky se skupiny utvářejí. Ambicí Unie je, aby pracovní skupiny vznikly v každém kraji, tak aby pečující měli možnost aktivně působit nejen v rámci celé republiky, ale i v místě svého bydliště cíleně podle regionálních potřeb.

Formou lokálních konferencí a setkávání v malých městech Unie rozšiřuje povědomí o problematice dlouhodobé péče i o své vlastní činnosti napříč republikou. Spolupráci se nám daří rozvíjet např. s Jihomoravským krajem, kde máme uzavřeno Memorandum o spolupráci. V rámci dotačního titulu pro neformální pečující získala v minulých dvou letech podporu své činnosti i Unie pečujících. Dobrá je spolupráce s městem Brnem, a to v rámci rodinné politiky. Magistrát podpořil v rámci dotačního titulu opakovaně velmi úspěšnou fotosoutěž „Dobré světlo pečujícím, my žijeme“. Pečující zasílali své fotografie i s krátkým příběhem, což mnohdy vyžadovalo značnou dávku osobní odvahy. Tímto způsobem chceme upozornit na situaci pečujících laickou i odbornou veřejnost, ale i podpořit i další pečující, aby věděli, že ve své nelehké situaci nejsou sami. Letos byli na vernisáži uspořádané v Café Práh vyhlášeni vítězové již třetího ročníku a odměněni drobnými cenami. Na vernisáži vystoupila Hanka Ulrychová, studenti uměleckého gymnázia Pavla Křížkovského a skupina tanečníků Proty Boty. Vítězné a vybrané další fotografie byly již tradičně upraveny pro výstavní účely a tato výstava bude putovat po městě Brně a následně i dalších místech republiky.

Jednou z důležitých potřeb každého z nás je potřeba patření – někam patřím, jsem součástí… a kde jinde je toto pouto nejsilnější, než v domácím přirozeném prostředí, kde chceme všichni zůstat co nejdéle, i když potřebujeme nějakou formu pomoci. Aby tato potřeba mohla být naplněna, je nutné podporovat pečující rodinu, naslouchat potřebám pečujících a neotáčet se k nim zády s tichým předpokladem, že pečovat budou, děj se co děj.

Zdeňka Michálková,
předsedkyně Unie pečujících, z. s.

 

Ing. Mgr. Zdeňka Michálková vystudovala VŠE v Praze, později obor Pastorační a sociální práce na ETF Univerzity Karlovy Praha a obor Sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Brno. V současné době je předsedkyní Unie pečujících, z. s., a místopředsedkyní organizace Klára pomáhá, z. s., kde vede tým konzultantů pro pečující. Sama je dlouholetou pečující o člena rodiny.



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Výzkumy v oblasti neformální péče o seniory v České republice na počátku 21. století
Inspirace SIMI poskytuje bezplatné poradenství cizincům a podporuje vzájemné soužití
O čem se mluví Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu domácí hospicové péče
O čem se mluví Online závislosti
O čem se mluví Význam zahradní terapie a bariéry, které brání jejímu rozvoji


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: dva

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Léčivý rodokmen
Lenka Šnajdrová
obalka
Emoce pod kontrolou
M. McKay; J. C. Wood...
obalka
Spolupráce s ne...
Adam Kahane
obalka
Posilování ment...
Jana Bílková
obalka
Cesta hrdinky
Sabine Groth
obalka
Vykročte z úzkosti
Jarmila Tolimatová
obalka
Sourozenecká dyn...
Hans Sohni

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace