Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

medailon

Marie Riegerová-Palacká: Matka chudiny

ilustrační foto

Vydáno před 3 lety

Konec devatenáctého století byl významně ovlivněn událostmi osmačtyřicátého roku. Po zkušenostech s potlačením snah českých reformátorů se lidé uzavírali do mikrosvěta rodin a docházelo k útlumu občanských aktivit. Českou zemi a její veřejný prostor ovládl mrtvolný klid. František Palacký v jednom ze svých dopisů vystihl ducha doby přesně: „Kdo chceš nyní šťasten být, hledej štěstí svého v domácnosti.“1

Adresátem Palackého dopisu byl významný český politik, právník a spisovatel František Ladislav Rieger, který se dva roky poté stal manželem Palackého dcery Marie.2 Na pohled neduživá, štíhlá žena uměla několik jazyků, hudbě a hře na klavír se učila od Bedřicha Smetany a malování od Amálie Mánesové. Marie Riegerová-Palacká (dále jen Marie Riegerová) měla skvělé možnosti k naplnění postřehu svého otce. Jako žena významného politika a dcera ještě významnějšího otce mohla hledat štěstí v aktivitách jedné z předních českých rodin té doby: mohla si do sytosti vychutnávat atmosféru kávových dýchánků vysoké společnosti, trávit čas v lóži Prozatímního divadla nebo ve společnosti podobně postavených dam.

Aktivní boj s chudobou

Křesťanská a vlastenecká výchova směrovala její cestu za štěstím jiným směrem. I přes chatrné zdraví zasvětila Marie Riegerová svůj život aktivnímu boji s chudobou. Věřila, že jestliže se má český národ zařadit mezi kulturní národy Evropy, musí se zdravě vyvíjet, a to ve všech společenských vrstvách. Jako žena z vysoké společnosti zakládala charitativní organizace a využívala svého postavení a kontaktů k získávání prostředků k zajištění bohulibých aktivit boje s chudobou. „Všechny dobročinné a vzdělávací spolky Pražské honosily se netoliko jejím členstvím, ale i nejhorlivější, vždy ochotnou činností.“3

Marie Riegerová neseděla jen v okázalých místnostech dobročinných spolků členů vysoké společnosti. V nenápadných šatech se pohybovala po ulicích a její činnost bychom dnes pojmenovali  terénní prací. „To jsme se nalezly do všelijakých dír špinavých… Nadýchaly se nečistého vzduchu… Co jsme viděly lidské bídy, co slz a utrpení… Maminka umí dobře s těmi lidmi mluvit a zacházet,“4 popisovala přímou práci s lidmi postiženými chudobou její dcera Marie Červinková. Marie Riegerová si po konci návštěv v chudých rodinách zapisovala své dojmy, výpovědi a nové poznatky.

„Celý život její byl zasvěcen péči o nuzné matky a jejich dítky, o zmírnění hlodavé nouze, jež drala se do tmavých vlhkých příbytků strádajících ubožákův, o odvrácení zoufalství, jež k lóžím jejich se plížilo, o zamezení vzniku hříchu, jež jako příšerný stín věsí se na paty bledé bídy.“5

Založení prvních mateřských školek a jeslí

Marie Riegerová založila mateřské školky a opatrovny v Praze. První zařízení vzniklo roku 1869 a do roku 1890 jich vzniklo dalších patnáct a celkem se do nich investovalo téměř 170 tisíc zlatých. Zařízení byla určena dětem matek pracujících až šestnáct hodin denně. V roce 1890 navštěvovalo školky 2 958 dítek ve věku od 3 do 6 let, 1 117 z nich se ve školkách stravovalo a 1 841 dítek obdrželo oděv a obuv. Podle francouzského vzoru vznikla nová povolání – pěstounky mateřských škol, což byla věc nová, protože do té doby existovaly jen německé opatrovny s mužskými vychovateli.

Vedle mateřských škol a opatroven založila Marie Riegerová i „ústavy pro odkojence“, což byly první jesle pro děti od 1,5 roku do 3 let věku. V roce 1889 jich bylo šest a ve dvou z nich se pěstounky věnovaly i kojencům. V roce 1890 bylo v jeslích 4 934 dětí a 634 kojenců. Marie Riegerová využila svého vlivu a z jejího popudu byl založen městský fond na podporu chudých pražských matek a jejich dětí kojeneckého věku. Do tohoto fondu ročně plynulo z městské kasy 2 000 zlatých.

Kromě těchto činností založila i první průmyslovou školu ve střední Evropě a ještě před Karolínou Světlou a Eliškou Krásnohorskou položila základy na povinnou školní docházku navazujícího učení třinácti- až čtrnáctiletých dívek.

Starala se a pomáhala potají

O těchto dobročinných a dobrovolnických aktivitách Marie Riegerové věděl jen okruh osob, které se podílely na jejich realizaci. Starala se a pomáhala potají, bez touhy po nejmenším uznání a za svoje činy nežádala pochvalu ani poděkování. „Málokdo věděl o této činnosti, teprve smrt její vynáší na světlo nesčetné její skutky vznešené lidomilnosti a křesťanského milosrdenství.“6

I přesto, že František Palacký trefně vystihl ducha doby konce 19. století, když popsal uzavírání se do rodin a skomírání veřejných občanských aktivit v Čechách, jeho dcera Marie v téže době našla své štěstí v nezištné pomoci druhým. Za svůj život vykonala tolik dobročinných skutků, že si jimi neplánovaně získala vděčnost tisíců chudých žen a dětí a stala se podnětnou osobností dobrovolníků a dobrodinců z následujících generací. Jen je škoda, že o jejích aktivitách nevíme více.

Roman Baláž


1 Ženy, které uměly myslet i bez manžela, str. 19.
2 18. 4. 1833 (Praha) – 29. 3. 1891 (Řím).
3 Zlatá Praha, 1891, ročník VIII, číslo 21, str. 251.
4 Ženy, které uměly myslet i bez manžela, str. 21.
5 Světozor, 1891, 240.
6 Světozor, 1891, 240.


Sdílet text:


Podobné zprávy

Inspirace Práce s rodinou prostřednictvím hry
Akademické články Teorie a praxe sanace rodiny v českém prostředí – kvalitativní sonda do terénní práce s ohroženou rodinou v současnosti
O čem se mluví Vychází kniha o práci s ohroženými dětmi inspirovaná zkušenostmi ze Švýcarska
O čem se mluví Hans van Ewijk: Sociální pracovníci jsou odborníky v oblasti porozumění a podpory lidí
O čem se mluví Rodinné kruhy na Vysočině



Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: dva

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Trénink psychi...
Fabienne Berg
obalka
Člověk a jeho...
Carl G. Jung
obalka
Dyspraxie
Olga Zelinková
obalka
Mužský kód
Robert Garfield
obalka
Nikdy není pozdě...
Ben Furman...
obalka
Trénink mentální...
Jana Bílková
obalka
To je ono!
Jana Peclová

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | počet návštěv: [CNW:Counter] | … vstup do administrace